Chcete být bilionářem?

Finmag (červen 2008)

Bývalý velvyslanec v Zimbabwe Jaroslav Olša, jr. mi po návratu z mise vyprávěl, jak k tamější české ambasádě pravidelně přijížděla dodávka až po strop nacpaná obřími pytli ještě teplých, ale už prakticky bezcenných zimbabwských dolarů. Šlo doslova o každou minutu.

Zaměstnanci ambasády „papírky“ co nejrychleji vyložili a rozběhli se po nákupech. Hyperinflace v Zimbabwe sice tehdy ještě nedosahovala 79 600 000 000 procent měsíčně jako na konci loňského roku, kdy docházelo ke zdvojnásobení cen každý den, přesto byla dost vysoká na to, aby si člověk mohl dovolit meškat.

Jen pro srovnání: pokud uvedenou měsíční míru inflace přepočteme na častěji používanou inflaci roční, dojdeme k „úctyhodné“ cifře 89 triliard procent, tedy 89 700 000 00­0 000 000 000 000 procent.

Jak podobná hyperinflace vypadá v reálu?

Třeba takhle: V pondělí dostanete neukojitelnou chuť na teplou housku. Vydáte se do krámu a prodavači zaplatíte sympatickou jednu korunu. Za týden vás mlsná popadne znovu. Při pohledu na narychlo načmárané cenovky vás ale chuť okamžitě přejde. Za uplynulých sedm dní rohlík podražil na 64 korun.

Uběhne další týden. Po vstupu do prodejny vás okamžitě zaujmou nepatřičně velké cenovky. Té udávající hodnotu jednoho rohlíku vévodí částka 8192 korun. A pak už to jde z kopce: další pondělí už je pokořena milionová hranice a po měsíci, kdy cena rohlíku přesáhne 134 milionů za kus, už prodavači cenovky ani nevypisují. Nevešly by se jim do krámu.

Tak nějak se žilo v Zimbabwe na konci loňského roku. O měsíc později již nebylo možné odhad inflace provádět vůbec. Tržní ceny v zemi totiž totálně zkolabovaly. Teprve pak zoufalá zimbabwská vláda oficiálně povolila používání jiných, stabilnějších, měn. Nevyřešilo to ale vůbec nic: „Cesta do práce mě každý den stojí dva americké dolary, jako učitel si ale měsíčně vydělám v přepočtu jen jeden dolar. Jaký smysl má v takových podmínkách jezdit do zaměstnání?“ posteskl si v té době reportérovi BBC nejmenovaný učitel z Harare.

Z hyperinflace devastující zimbabwskou ekonomiku se ale mezitím stal celosvětový fenomén a z jejího symbolu, modré stobilionové bankovky, vyhledávaný sběratelský unikát.

Zajímavým způsobem toho využila reklamní agentura propagující týdeník The Zimbabwean, první tištěné periodikum určené nejen Zimbabwanům v exilu, kterých jen v Jihoafrické republice, Botswaně a Velké Británii žijí přes tři miliony – přibližně čtvrtina populace. Každému alespoň půlročnímu předplatiteli Zimbabwana totiž agentura slíbila zaslat jako bonus originální výtisk stobilionovky – pohrobka první hyperinflace 21. století. Originálního nápadu se okamžitě chytila západní média a počet předplatitelů tak rázem stoupl o desítky procent.

The Zimbabwean s originálním darem si můžete předplatit i vy. Půlroční balík 25 čísel vyjde na 45 liber včetně poštovného a balného. Existuje ale i zábavnější cesta, jak se k modré bankovce se dvěma viklany a spoustou nul dostat. Periodikum totiž můžete předplatit libovolné zimbabwské vládní organizaci. Pokud se cíl vaší osvěty nachází v jedné ze zimbabwských aglomerací, vyjde vás tato forma předplatného na 20 liber za 25 vydání.

Ale pozor, jednejte rychle! Vydavatel periodika na svých stránkách varuje, že bilionová akce platí jen do vyprodání zásob.

S bezcennými bankovkami se však dá „pracovat“ i jinak. Například v jihoafrickém Johannesburgu se po měnové reformě objevily billboardy vytištěné na papírcích s nekonečnou sérií nul opatřené slogany: Díky Mugabemu se z těchto peněz stala papírová tapeta (viz. foto), nebo Tenhle plakát bylo levnější vytisknout na bankovky, než na obyčejný papír.